○ OS&UD: 6. část

○ Společná povídka Letní kurz: 15. část od Hope
○ Zapojte se a napište spolu s ostatními povídku! Více info ZDE.

15. část

11. srpna 2011 v 20:16 | Hope |  Letní kurz
Letní kurz - 15. část


Vrátili jsme se s Petrem k budově právě včas, abychom viděli ostatní, kteří zbyli u ohně, jak jdou dovnitř. Rozloučila jsem se s ním a odešla za Klaudií, která nás zahlédla a s úsměvem na mě čekala.
"Kde jste byli? Mně se zdálo, že bys chtěla být sama," zajímala se, když jsme šly do schodů, Petr se pár metrů za námi o něčem bavil s Markem a oba vypadali, že se skvěle baví. Doufala jsem, že se nebaví na můj účet, to by bylo nepříjemné.
"Procházeli jsme se. Chtěla jsem jít sama, jenže on se nedal odbýt," vysvětlím a zbytek radši zamlčím.
Pozvedne jedno obočí. "Procházeli?"
"Samozřejmě. Na tom přece není nic špatného," zamračím se trochu.
Zastavíme před naším pokojem. "No, pochybuju, že by si Petr chtěl jenom povídat! On na to rozhodně nevypadá," mrkne na mě.
Protočím panenky a zavrtím hlavou. "Pleteš se. Jenom jsme se procházeli. Jsme kamarádi," ujistím ji a vejdu do pokoje, kde už ostatní holky jsou.
"Když myslíš. Ale jednou si na moje slova určitě ještě vzpomeneš," zamumlala a šla k oknu, aby si vzala osušku a mohla jít do sprchy.
Myslím si o tom své. Navíc Petra beru vážně jenom jako kamaráda, všechny lidi tak beru. Nedovedu si představit, že bych se někomu mohla líbit natolik, aby se mnou chtěl chodit.
Netvrdím, že jsem ošklivá, to ne, ale je spousta mnohem hezčích a hlavně otevřenějších holek. V mém okolí jich je přebytek a na táboře jakbysmet. Navíc mám pocit, že Petrovi se líbí Sandra a on jí - tím jsem si pro změnu stoprocentně jistá.
***
Díky nastavenému budíku vstanu o hodinu a půl dřív než holky. Důvod je prostý, chci si zaběhat. Ano, jsem tak trochu nemehlo, vím to o sobě a zvykla jsem si. Při běhání se mi ale nikdy nic nestalo, naštěstí, protože to je činnost, kterou miluju. Dokázala bych běhat hodiny a hodiny, vždycky si během té doby krásně pročistím hlavu a je mi skvěle.
Trochu ve mně zatrne, když Verča něco nesrozumitelně zamumlá a přetočí se na druhý bok, ovšem i nadále spí, za což jsem opravdu ráda. Nesmí mě nikdo vidět. Hlavně ne vedoucí, to by byl průšvih. Pochybuju, že by se jim líbilo toulání mimo budovu, když mám spát. A moje důvody by je určitě taky neobměkčily.
Obleču si tedy po tmě šortky a tričko, obuju tenisky a vyjdu po špičkách na chodbu, kde si oddechnu, protože je úplně prázdná a navíc jsem nikoho neprobudila. Rychle sejdu dolů a vyjdu před budovu, pořád ještě se ostražitě rozhlížím kolem sebe.
Vyběhnu k lesu a téměř nevnímám drobný déšť. Bohužel se během půl hodiny dost ochladí a déšť zesílí, takže musím zpátky do budovy, i když se mi nechce.
Když sahám po klice, padne mi zrak na zastřešené místo kousek ode mě, kde je vyskládané dříví. Usměju se, rychle tam zapadnu a posadím se na vysoký špalek, odkud pozoruji stále sílící déšť a tak nějak mě to uklidňuje. Pět minut před budíčkem jdu zpátky do pokoje, aby mě holky nehledaly. Naštěstí potkám na chodbě jenom Pavlínu, která bydlí v pokoji vedle nás, a vyměním si s ní úsměv.
"Kdes byla?" vypálí Sandra, když se všechny holky proberou.
Pozvednu obočí. "Kde jsem měla být?"
"Budík ti zvonil dřív než nám, pak jsi někam vypadla a vrátila se před pěti minutama," obviní mě.
Povzdechnu si, mohla jsem tušit, že mě některá z holek uvidí. Kdyby to byla Klaudie nebo Verča, tak mi to nevadí, jenže Sandra mě nemá ráda a dává to dost okatě najevo. Nemám ponětí, proč to tak je, možná jí vadí, že se bavím s Klaudií a s tou se nesnáší moc dobře.
"Zaběhat jsem si byla," pokrčím ledabyle rameny a vezmu si toaletní taštičku, abych si došla vyčistit zuby.
"Sama?" zatváří se pochybovačně.
"Sama!" odseknu a jdu ke dveřím, abych vyšla na chodbu a následně do umýváren.
"Kdyby to tak věděli vedoucí," zamručí a její tón se mi vůbec nelíbí.
Na místě se zastavím a pomalu otočím, holky těkají očima mezi náma a čekají, co se bude dít. "Hodláš jim to snad říct?"
Pousměje se a vypadá, že si rozmýšlí, co z toho bude mít, když si to nechá pro sebe.
"Samozřejmě, že jim to neřekne! Potom by se totiž mohli dozvědět o té vodce," podívá se Klaudie vyzývavě na Sandru.
"Klaudie, nech ji. Ať si jim to klidně řekne. Nedělala jsem nic nebezpečného, jenom jsem si šla zaběhat, protože to dělám už několik let. Byla jsem sice mimo areál, ale pořád na dohled," házím ramena a odejdu. Snad tím uklidním situaci.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 gigi gigi | Web | 13. srpna 2011 v 16:40 | Reagovat

muhehehe, první nesnášenlivosti - to se mi líbí...fajná kapitola :)

2 Houmi Houmi | 13. srpna 2011 v 18:07 | Reagovat

Lucie je typická Mery Sue (nebo jak se ta postava jmenuje )

3 Dorotka Dorotka | 13. srpna 2011 v 18:33 | Reagovat

už tam bude nějaká akce? :)

4 Amaya Amaya | Web | 16. srpna 2011 v 21:23 | Reagovat

heeey :D jako já se chci nesnášet jenom s Kladiíí :D no dobře, tak ještě s Lucků :D uvidím jak to vymyslím, ale nechce se mi to teď psát ob dvě části, počkám si na další, ale o prázkách na to moc čas není jak koukám :D

5 market market | 28. prosince 2011 v 22:05 | Reagovat

jsem děsně zvědavá na další kapitolu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama